Vendo, rozesmál jsi mě hned první větou: "Jak zraji, dochází mi stále naléhavěji význam ztracených příběhů, které nestihly být vyřčeny." aneb všichni stárneme, jenom ty zraješ ;)

...ale jinak myšlenku to má...

Jak se zdá, mnozí z nás máme postaráno o to, aby na nás měli naši potomci památku, aby znali naše životy téměř do detailů... facebooky, googly+, blogy, tweetery, instagramy, a jiné vymoženosti virtuálního světa a nás budou vyprávět... to se potomci nasmějí 

Karma! Bohužel každý litujeme, když už je na nápravu pozdě. A je nás takových opravdu hodně.

No a podle mého zjištění tuto chybu nemusí nutně opakovat každý další. Děkuji za Váš názor.